hebrejská hudba

Hudba

Židovská hudba – lidová píseň se vyvíjela od nejstarších dob, lišila se podle místa i doby vzniku. Nejstarším druhem umělé hudby byla bohoslužebná hudba vokální, uplatňovala se však také hudba nástrojová, jednak samostatně, jednak jako doprovod ke zpěvům. Z hudebních nástrojů jsou známy šofar (bohoslužebný nástroj zhotovený z beraního rohu), chasosrah (vojenská trubka z kovu), strunné nástroje kinnor a nebel. Významnou součástí hudebního projevu byl zpěv žalmů, zpívaly se trojím způsobem: antifonickým, responsoriálním nebo tak, že žalm byl uveden antifonou, jež se pak na konci opakovala. Žalmová melodika byla velmi jednoduchá a blížila se spíše recitaci, v sólovém přednesu a antifonách se rozvíjela bohatěji. V 1. století n.l., po zániku židovského státu, vznikl nový druh chrámové hudby bez doprovodu nástrojů, provozovaný předříkávačem a mužským sborem. Tato forma přetrvala až do 19. století, kdy došlo k reformě chrámové hudby, doprovázené od této doby varhanami. Od renesance se židovští skladatelé uplatňovali i v rozvoji evropské světské hudby. V současné době se umělá i lidová hebrejská hudba dále rozvíjí ve státě Izrael; ze skladatelů 20. století vynikl například P. Ben-Haim.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 14. 11. 2006
Autor: -red-