Gustav Brom

*22.5.1921 (Veľké Leváre) – †25.9.1995 (Brno), vlastním jménem Gustav Frkal, český jazzový kapelník, klarinetista, zpěvák a skladatel. Narodil se na Slovensku, ale brzy se s matkou (otec zemřel v roce 1922) odstěhoval na Moravu. Gustav byl často v péči příbuzných a dětských ústavů, neboť matka vykonávala práci poštovní administrátorky a jezdila po celé Moravě. V dětském domově ve Veverské Bitýšce vychodil Gustav Frkal obecnou školu. V roce 1931 se odstěhoval do Kroměříže, kde začal navštěvovat gymnázium a získal začátky hudebního vzdělání. V roce 1933 se rodina usadila v Brně. V sekundě reálky na Antonínské ulici chodil na hudební výchovu k prof. Josefu Tomaštíkovi, pozdějšímu řediteli brněnské konzervatoře, a za čas k prof. Krtičkovi (to už hrál na klarinet i saxofon). V kvintě založil studentskou kapelu R-Boys, s níž hrál na studentských tanečních čajích. Jako student byl 1. června 1939 zatčen gestapem

, strávil ve vězení 4 měsíce a jen zázrakem unikl transportu do koncentračního tábora v Dachau. Po propuštění stihl ještě složit maturitní zkoušku, vysoké školy však již byly zavřeny. Znovu seskupil členy předválečných R-Boys a hledal pro kapelu uplatnění. Tehdy si na radu přátel nechal změnit příjmení. R-Boys získali první angažmá v Rožnově pod Radhoštěm, úspěšně působili ve Zlíně, pro pravidelné účinkování je angažoval šéf brněnského hotelu Passage. V lednu 1941 si Gustav Brom opatřil živnostenský list jako kapelník. Do konce války hráli R-Boys po celé Moravě. Po válce začínala Bromova kapela v kavárně Rozmarýn v Zemském domě v Brně. Gustav Brom sestavil nový orchestr, prohluboval u prof. Tomaštíka své hudební vzdělání, angažmá v Rozmarýnu prověřilo jeho všestranné schopnosti muzikantské i manažerské. Po úspěšném koncertování v Bratislavě a brněnské kavárně Savoy, hráli „bromovci“ v pražské jazzově proslulé kavárně Vltava. Zde natočili své první tři gramofonové desky, navázali přátelství s předními pražskými hudebníky (R. A. Dvorský

, Karel Vlach

) i zahraniční kontakty. V lednu 1946 pražské účinkování skončilo. Následovalo angažmá v Čsl. rozhlase v Bratislavě, turné po Švýcarsku a řada koncertních zájezdů a gramofonových nahrávek. Gustav Brom dokázal stále sledovat a za obtížných podmínek udržet kontakt s trendy jazzové hudby v zahraničí. Sázel na žánrovou a stylovou všestrannost (bop, cool, west coast), jeho talentovaní hudebníci se pod jeho vedením vypracovali k virtuozitě v technice i improvizaci, orchestr charakterizovala dokonalá práce aranžérská i kompoziční. Na koncertech i na nahrávkách účinkovali přední domácí i zahraniční zpěváci a instrumentalisté. Od 60. let slavil Bromův orchestr velkou řadu úspěchů na festivalech u nás i v zahraničí (Manchester, Norimberk, Varšava, Antibes), v roce 1974 byl v oficiálním žebříčku první desítky nejlepších světových kapel na sedmém místě. Gustav Brom řídil svými typickými úspornými gesty orchestr 53 let a byl to tak v Evropě nejdéle působící dirigent u jednoho souboru. Jeho diskografie čítá přes 570 titulů. Soubor pod jeho vedením absolvoval více než 250 zahraničních turné. I po jeho smrti pokračoval orchestr pod názvem Gustav Brom Big Band a pod vedením Vladimíra Valoviče z Bratislavy, kterého ještě za svého života řádně jmenoval do funkce Gustav Brom.

Vybraná diskografie: Gustav Brom Jazz (1965), Maynard a Gustav (1969), Missa Jazz (1969), Gustav Brom Goes Pop (1970), Moravská svatba / Slunovrat (1975), Polymelodus (1977), Gustav Brom hraje swing (1978), Pozdrav orchestru (1981), 50 let Orchestru Gustava Broma (1991).