Graubünden
[Graubinden], rétorománsky Grischun, italsky Grigioni – nejvýchodnější kanton ve Švýcarsku v Alpách. Rozloha 7106 km2, 165000 obyvatel (1980), kantonální město Chur. Sportovní a turistická střediska Davos, Svatý Mořic, Arosa, Pontresina. Průmysl energetiky. Území Graubündenu bylo osídleno od pravěku. Ve starověku bylo součástí Raetie, která byla roku 15 př.n.l. podrobena Římany. V pozdním římském období byla jádrem oblasti Raetia prima s centrem v Churu. V roce 490 se stal součástí říše Ostrogótů, 536 postoupen Frankům a jako Churraetie byl polosuverénním útvarem v rámci franské říše. V roce 843 připadl verdunskou smlouvou východofranské říši Ludvíka Němce. Postupně se rozpadl na řadu drobných panství, z nichž nejmocnější bylo biskupství Chur. Na ochranu samostatnosti zde byly ve 14. a 15. století vytvořeny obranné spolky, sdružení jednotlivých panství a měst (1367 Gotteshausbund, 1424 Graue Bund, 1436 Zehngerichtebund). Proti snahám sousedních rakouských území o získání nadvlády uzavřely v letech 1497–1498 spojenecké smlouvy se švýcarským spříseženectvem a staly se jako tzv. spojenci jeho volnou součástí. V roce 1797 byla část území Graubündenu začleněna do cisalpinské republiky, zbytek území do helvetské republiky. Roku 1803 byl zřízen kanton Graubünden. Jeho existenci potvrdil vídeňský kongres v letech 1814–1815, ale jeho jižní část (Valtellinu) připojil k rakouské Lombardii.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
23. 8. 2005
Autor: -red-
Odkazující hesla: Chur, cisalpinská republika, Davos, Maloja, Pontresina, Sankt Moritz, Silvaplana.