Gordon

Šlechta

[Górdn], skotský, později britský šlechtický rod, nazvaný podle sídla Gordon v jižním Skotsku, doložen od roku 1138. Zakladatel rodové moci Adam de Gordon (†1333), v letech 1310 – 1314 nejvyšší soudce Skotska, účastník bojů o skotskou korunu na straně Eduarda I., předek tří hlavních linií rodu: hrabat (od roku 1682) z Aberdeenu, vikomtů z Kenmuru (od roku 1633) a Setonů-Gordonů, kteří získali tituly hrabat (od roku 1449) a markýzů (od roku 1559) z Huntly, vévodů z Gordonu (od roku 1684) a hrabat ze Sutherlandu; George Gordon, hrabě (*1514 – †1562), v roce1546 kancléř Skotska, vůdce šlechtické opozice proti Jakubovi III., padl v odboji; George Gordon, hrabě Huntly (*1562 – †1636), vůdce skotskych katolíků, spolupracoval tajně se Španělskem. Z vedlejších větví Jahn Gordon (†okolo 1649), žoldnéř v rakouských službách za třicetileté války, Valdštejnův plukovník, podílel se na zavraždění Valdštejna a jeho generálů v Chebu (1634); Patrick Gordon (*1635 – †1699), generál ve službách Petra I. Velikého, účastnil se válek s krymskými Tatary v letech 1687 – 1689, 1697 – 1698 se podílel na potlačení povstání střelců. Viz také Aberdeen, Gordon Charles George.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 14. 8. 2006
Autor: -red-