glazura

[Glazúra, latina], a) tenký sklovitý povlak na povrchu keramických výrobků, vytvořený nanesením vrstvy a vypálením k zlepšení vzhledu, dekorace nebo technických vlastností. Směs surovin (křemen

, kaolín

, vápno

, střepy, popřípadě barevné oxidy kovů) se buď přímo nebo po stavení rozemele za mokra a vzniklá řídká kaše se nanáší, například máčením, litím, stříkáním, na předem vypálený (někdy i nevypálený) keramický výrobek a po zaschnutí se při jeho druhém vypalování glazura nataví. Glazura může být skelná nebo částečně krystalická, průhledná nebo opakní (krycí). Solná glazura vzniká na silikátové keramice účinkem alkalických par za vysoké teploty; b) směs v podobě prášku nebo suspenze připravená pro glazování namáčením nebo stříkáním.