gladiátoři
Antický Řím / Slova, zkratky a rčení
[Latina], zápasníci, většinou otroci, určení pro veřejné hry, které u Etrusků a Římanů měly původně poslání pohřebních slavností. Od 1. století př.n.l. se staly pouze krvavou podívanou v amfiteátrech a rozšířily se po celé římské říši. Pro krutost, s níž se s gladiátory zacházelo, stávala se jejich střediska někdy ohniskem vzpour otroků (Spartakus). Za císařství se postavení gladiátorů zlepšilo a mohli dosáhnout i vlivného postavení u dvora. Gladiátorské hry ve východní části říše zakázal císař Konstantin I. Veliký roku 325 a začátkem 5. století pak císařem Honoriem zrušeny úplně.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
21. 4. 2024
Autor: -red-