Giacomo Casanova

Literatura / Biografie

*2.4.1725 – †4.6.1798, italský literát a dobrodruh, který se proslavil především jako svůdce žen a jeho jméno se stalo v literatuře synonymem pro dobyvatele ženských srdcí. Z bohaté a rozmanité literární činnosti (psané francouzsky) vynikají historické spisy, romány a paměti, v nichž otevřeně popsal požitkářský život v Evropě v období rokoka. Psal také filozofické spisy. Používal, jak bylo v té době běžné, šlechtických přídomků, které mu nenáležely: hrabě Farussi, nebo rytíř de Seingalt. Svá díla podepisoval často také jako Jacques Casanova de Seingalt. Z jeho díla: Můj útěk z olověných komor benátských a fantastický román Isocaméron. Patřil ke známým evropským osobnostem, získal přízeň Fridricha II. Velikého a Stanislawa Poniatowského, pro své časté skandály neměl stálé působiště. V Paříží se seznámil s hrabětem z Valdštejna, poslední léta života byl jeho knihovníkem na zámku v Duchcově, který se stal i místem jeho posledního odpočinku.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 24. 7. 2024
Autor: -red-