geodézie

[Řečtina], vědní obor zabývající se měřením, výpočty a zobrazením Země. Z definice pojmu geodézie vyplývají základní úlohy, tj. určení vzájemné plohy bodů ve smyslu vodorovném a svislém a zobrazení těchto bodů vhodným způsobem do roviny. Pro splnění těchto úkolů je třeba nejprve určit tvar a rozměr zemského tělesa jako celku a potom vybudovat síť přesně polohově a výškově určených bodů v takové vzdálenosti, aby se při podrobném mapování nemuselo přihlížet k zakřivení zemského povrchu. Vybudováním geodetických základů se zabývá vyšší geodézie spolu s astronomií, gravimetrií a kosmickou geodézií. Tyto základy se budují s přihlédnutím k zakřivení Země na základě velmi přesných měření. Z vědeckého hlediska značí geodézie celý vědní obor v souboru věd matematicko-fyzikálních a technických, který zahrnuje geodézii teoretickou, geodetickou astronomii, geodézii kosmickou, geodézii technickou, inženýrskou, fotogrammetrii a pozemkové úpravy. Donedávna sem patřila i kartografie, která se nyní řadí mezi vědy geografické. Zobrazením zakřiveného povrchu Země do roviny se zabývá matematická kartografie. Úkolem rovinné geodézie (mapování) je určení tvaru a prostorové polohy předmětů měření a jejich zobrazení v polohopisném nebo výškopisném plánu podle zásad rovinné geometrie.