galaxie
Astrofyzika
Astronomie, [řečtina], hvězdná soustava, obsahující desetitisíce až stovky miliard hvězd, mezihvězdný plyn a prach, soustředěný zpravidla kolem hlavní roviny, odpovídající největšímu průřezu. Původně byla naše Galaxie (zvaná též Mléčná dráha) pokládána za celý vesmír. Teprve E.P.Hubble rozlišil hvězdnou strukturu nejbližších extragalaktických mlhovin. Dnes lze pozorovat několik miliard galaxií, z nichž většina patří mezi galaxie spirální, pro něž jsou charakteristická dvě nebo více spirálních ramen, vybíhajících ze středu soustavy a kolem něho se otáčejících. U menší části spirálních galaxií vybíhají ramena nejprve radiálně od středu a teprve pak se stáčejí do spirál (tzv. spirální galaxie s příčkou). Ke spirálním galaxiím patří naše Galaxie a mlhovina v Andromedě. Eliptický nebo kruhový tvar mají eliptické galaxie, u nichž plošná jasnost od středu ke kraji rovnoměrně ubývá. Nejméně (asi 4%) je nepravidelných galaxií bez vnitřní struktury, pouze někdy s náznaky spirálních ramen. K nim patří Magalháesova oblaka.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
13. 5. 2004
Autor: -red-
Odkazující hesla: apogalaktikum, Babelsberg, delta Cephei-hvězdy, eliptická galaxie, galaktický pól, hnízdo galaxií, hvězda, IC-katalog, intergalaktický, kompaktní galaxie, kupa galaxií, Messierův katalog, mezigalaktický prostor, místní skupina galaxií, mlhovina, Mount Palomar, pravidelná galaxie, radioastronomie, Velký Magalhãesův oblak, Vírová galaxie, vněgalaktický.