fyzikální idealismus

Filozofie

Tendence ve filozofii a přírodovědě snažící se vykládat objevy fyzikální jako domnělé potvrzení idealismu. Termín pochází od V. I. Lenina (Materialismus a empiriokriticismus). Fyzikální idealismus vznikl z krize fyziky koncem 19. a začátkem 20. století, v níž se odhalila relativnost poznatků klasické fyziky a projevila dialektika absolutní a relativní pravdy. Soudobý fyzikální idealismus se dovolává zejména teorie relativity, kvantové mechaniky a fyziky elementárních částic. Krize fyziky vedla některé přírodovědce k tvrzení, že hmota zmizela a že obsah fyziky lze převést na matematické výrazy. Fyzikální idealismus je přechodnou odchylkou ve vývoji moderní přírodovědy, která ve svých základních tendencích potvrzuje dialektický materialismus.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 6. 11. 2006
Autor: -red-