funkcionalismus

Sociologie, strukturální funkcionalismus, soudobý sociologický směr. Jeho hlavní představitelé jsou T.Parsons a R.K.Merton

. Funkcionalismus vychází z představy, že každý prvek sociální struktury musí být posuzován podle toho, jak svou činností přispívá k zachování systému. Podle toho rozlišuje momenty funkční (eufunkční – pozitivní), disfunkční (negativní), popřípadě afunkčni (neutrální). Afunkcí se rozumí stav přechodu mezi eufunkcí a disfunkcí. Funkcionalismus vidí ideál v rovnováze (homeostázi) a stabilitě systému. Prvky funkce, které ji narušují, považuje za patologické, společnosti nepřátelské. Tím přehlíží základní rozpornost a konfliktnost společenských jevů a vývojové zákony zániku starých a vzniku nových společenských řádů. Vyznačuje se tendencí stavět principy funkcionalismu do protikladu k historismu a příčinnosti, jako by funkcionalismus zkoumal závislosti bezprostředně daných sociálních faktů, což svědčí o pozitivistické metodologické orientaci.