fronta

Meteorologie

Meteorologie oblast přechodu mezi dvěma vzduchovými hmotami, v níž nastává rychlá změna meteorologických prvků. Teoreticky se považuje za plochu diskontinuity v poli hustoty (teploty). V atmosféře přechod nebývá tak náhlý, přechodová vrstva ve vodorovném směru je široká obvykle několik desítek kilometrů, ve směru svislém několik set metrů. Sklon frontální plochy k zemskému povrchu je malý, asi 0,5–1°. Existovat mohou pouze tzv. fronty stabilní, na nichž teplejší vzduch je nad vzduchem chladnějším. Teplejší vzduch zpravidla vystupuje po klínu studenějšího vzduchu nebo je jím vytlačován nahoru. Při výstupu se ochlazuje, nastává kondenzace vodních par a v oblasti fronty vzniká oblačnost, popřípadě i srážky. Fronty se vyskytují prakticky pouze v troposféře. Souvisejí s cyklonální činností a leží vždy v brázdě nízkého tlaku. Fronty dělíme na teplé, studené a okluzní. Průsečnice frontální plochy se zemským povrchem se označuje jako přízemní fronta (čára fronty).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 9. 7. 2001
Autor: -red-