Fresnelovy vzorce

[Podle A.-J. Fresnela

], vzorce popisující chování světla při přechodu mezi dvěma různými prostředími s odlišnými indexy lomu. Určují, jaká část světelné vlny se odrazí zpět do původního prostředí a jaká část se lomí a přechází do nového prostředí. Vycházejí z podmínek kontinuitního pole a jsou specifikovány pro dva druhy polarizace světla: svislou (kolmo k rovině dopadu) a rovnoběžnou (v rovině dopadu). Pro světlo dopadající pod úhlem $\theta_i$ na rozhraní mezi dvěma prostředími s indexy lomu ${n_1}$ a ${n_2}$ jsou odrazivost a propustnost světla určeny těmito vzorci:

Pro svislou polarizaci (p-složka):

$R_{\perp} = \left(\frac{n_1 \cos \theta_i - n_2 \cos \theta_t}{n_1 \cos \theta_i + n_2 \cos \theta_t}\right)^2$

$T_{\perp} = 1 - R_{\perp}$

Pro rovnoběžnou polarizaci (s-složka):

$R_{\parallel} = \left(\frac{n_2 \cos \theta_i - n_1 \cos \theta_t}{n_2 \cos \theta_i + n_1 \cos \theta_t}\right)^2$

$T_{\parallel} = 1 - R_{\parallel}$

$\theta_i$ úhel dopadu,  $\theta_t$ úhel lomu, který lze určit pomocí Snellova zákona:

$n_1 \sin \theta_i = n_2 \sin \theta_t$  .

Fresnelovy vzorce jsou klíčové pro porozumění jevům, jako je odraz a lom světla na površích optických prvků, a hrají významnou roli v optice, zejména v oblasti návrhu antireflexních povlaků a optických zařízení. Pomáhají určit, jak se intenzita světla mění při jeho průchodu různými materiály, což je důležité při návrhu optických systémů, jako jsou čočky, hranoly a zrcadla.