francouzsko-mexické války

Vojenství

Dva ozbrojené konflikty vycházející z hospodářských příčin (1838–1839, 1862–1867). První válku zahájila Francie poté, co mexický prezident Anastasio Bustamente odmítl francouzský požadavek, aby Mexiko zaplatilo 600000 dolarů za údajné ekonomické ztráty způsobené francouzským občanům. Po kapitulaci pevnosti San Juan de Ulloa 28.11.1838 byli Mexičané nuceni přistoupit na jednání, která vyvrcholila 9.3.1839 podpisem mírové smlouvy. Mexiko na jejím základě zaplatilo Francii uvedenou částku a poskytlo jí ekonomické výhody. Příčinou druhé války bylo rozhodnutí mexického prezidenta Benita Juáreze z léta 1861 pozastavit v důsledku špatné ekonomické situace země splácení mezinárodních dluhů. Hlavní věřitelé Mexika (Francie, Británie a Španělsko) vytvořili 31.10.1861 koalici, která se posléze rozhodla pro vojenský zásah. Její vojáci se v prosinci 1861 vylodili v nejvýznamnějším mexickém přístavu Veracruzu. Britové a Španělé po uzavření dohody s mexickou vládou v únoru 1862 zemi opustili, Napoleon III. však v dubnu oficiálně vyhlásil Mexiku válku. Francouzské tažení vyvrcholilo v červnu 1863 dobytím hlavního města, 10.7. byla vyhlášena monarchie a na trůn jako císař dosedl arcivévoda Maxmilián (bratr rakouského císaře Františka Josefa I.). Maxmilián byl zcela závislý na podpoře francouzských okupačních sil, vláda prezidenta Juáreze mezitím na severu země pokračovala v odporu. Roku 1865 skončila občanská válka v USA a Američané poté Juárezovi rychle poskytli pomoc. Rostoucí náklady a hrozba války s USA donutila Francouze Mexiko vyklidit, císařský režim se poté zhroutil. Maxmilián byl zajat republikány a 19.6.1867 v Querétaru zastřelen.

Vytvořeno: 12. 6. 2008
Aktualizováno: 12. 6. 2008
Autor: mim