fosfor
Chemické prvky
[Řečtina], phosphorus, značka P, chemický nekovový prvek V.B skupiny periodické soustavy, protonové číslo 15, relativní atomová hmotnost 30,97376. Objeven v roce 1669. Má více forem. Bílý fosfor je jedovatý, voskově měkký, fosforeskující, teplota tání 44,1°C, teplota varu 280°C, hustota bílého fosforu je 1820 kg/m3. Bílý fosfor je neobyčejně reaktivní; na vzduchu vzplane, proto se uchovává pod vodou; používá se ve farmacii. Jeho záhřevem bez přístupu vzduchu vzniká fosfor červený, nejedovatý, používaný při výrobě zápalek. Černý fosfor se fyzikálními vlastnostmi přibližuje kovům. Fosfor se vyskytuje v minerálech (apatit a fosforit). Průmyslově se vyrábí z fosforečnanu vápenatého redukcí uhlím v přítomnosti křemenného písku. Je biogenním prvkem důležitým ve výživě zejména rostlin. U živočichů se vyskytuje například v kostech v podobě fosforečnanu vápenatého, ve svalech, mozku a nervech. Vyskytuje se též ve všech tkáních lidského organismu; 80 % je ho vázáno spolu s vápníkem v kostech. Významně se uplatňuje při přenosu energie v organismu. Denní příjem fosforu u člověka je asi 1,5 g. Ve sloučeninách má fosfor oxidační číslo -III, -II, I, III-V. Významnými sloučeninami fosforu jsou chlorid fosforitý, fosforečný, oxid fosforitý, fosforečný, kyselina fosforná, fosforitá, fosforečná, fosforečnany, fosfidy.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
18. 6. 2024
Autor: -red-
Odkazující hesla: chlorid fosforitý, elektroocel, eutrofizace, guáno, halogeneze, karence, kyslíkový pochod, látka zápalná, močůvka, NPK hnojivo, ocel, organoprvkové sloučeniny, oxid fosforitý, příštítné žlázy, svařitelnost kovů a slitin, Thomasův pochod, zápalky, živiny rostlin.
