Filoláos z Krotonu

Antické Řecko

5. století př.n.l., starořecký filozof, představitel pythagoreismu, jehož přírodní filozofie (nejvyšším zákonem kosmu je harmonie, čísla jako podstaty) rozšířil přijetím čtyř Empedoklových elementů, k nimž přidal ještě éter. Jeho učení obsahuje dialektické prvky (tělo a duše – jednota protikladů, hudba – vyjádření mnohosti v jednotě), jež vnesl i do číselné mystiky: čísla jsou vyjádřením konečnosti, potřebné k tomu, aby harmonie dala neohraničenosti řád, umožňují vznik složitého z jednoduchého (pohybem bodu vzniká přímka, přímky plocha, pohybem ploch prostor a geometrické útvary). Vyslovil názor, že Země není nehybným středem vesmíru.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 21. 2. 2007
Autor: -red-