Faun
Antický Řím
Faunus – starořímské božstvo plodnosti v přírodě a ochránce stád před vlky, podle pověsti otec Latinův. Kněží, zvaní luperkové, měli na starosti jeho kult na Palatinu, kde bylo jeho sídlo, jeskyně Lupercal. Podle báje rozuměl Faun šumění lesa i jiným hlasům přírody, a proto mohl být věštným bohem. Za helénizace římského náboženství byl Faun ztotožněn s Panem. V množném čísle se mluví o Faunech, ztotožňovaných s řeckými Satyry. Faun byl velmi častým námětem výtvarného umění, literatury i hudby, zejména ve stylizaci tančícího či smutného Fauna.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
21. 10. 2003
Autor: -red-