estonská literatura

Literatura

Do 16. století jen ústní slovesnost, prvním tištěným dílem byl katechismus z roku 1535. Začátky světské literatury v 1. polovině 17. století, základy estonského literárního národního obrození byly položeny až v 19. století: O. W. Masing (*1763 – †1832) se zasloužil o reformu pravopisu a o vydávání prvních estonských autorů, F. R. Kreutzwald zpracoval hrdinský epos Kalevipoeg (otiskován v letech 1857 – 1861). Vlastenecké osvícenství brzy přerostlo v romantismus (básně a hry L. Koiduly, historické novely E. Bornhöha). Koncem 19. a začátkem 20. století se rozvíjel kritický realismus a naturalismus (romány a novely E. Vilda, hry a povídky A. Kitzberga, prózy K. E. Särgava, básně a povídky J. Liiva). Začátkem 20. století vznikla estonská moderna v hnutí Noor-Eesti (Mladé Estonsko) v čele s básníkem T. Suitsem, M. Underovou a prozaikem F. Tuglasem. V meziválečném Estonsku se rozvíjely moderní a avantgardní směry v poezii A. Haavové, M. Underové a J. Suitse, v próze zejména u F. Tuglase (román Felix Ormusson), A. Gailita (Touha), A. Málka (Lidé a moře). Realistická linie vyvrcholila v románové pentalogii A. H. Tamsaara Právo a spravedlnost a v grotesce Nový Nečistý z Pekla a v románových kronikách A. Jakobsona (Věční Estonci). J. Kärner, J. Sútiste, J. Barbarus, J. Semper, H. Leberecht, R. Sirg, P. KuusbergJ, A. Hint, E. Krusten (*1900), O. Luts, v poezii mj. D. Vaardinová, P. E. Rummo, Betti Alverová, K. Merilaasová (*1913), A. Sang, J. Semper, U. Laht (*1924), hry Augusta Jakobsona, H. Raudeseppa (*1883 – †1952), A. Liivesa, Smuula aj. V 60. letech se v estonské próze rozšiřuje tematický rozsah, rozvíjí se publicistický, psychologický a historickobiografický román, pro poezii je charakteristické úsilí ukázat vnitřní svět člověka v celé jeho složitosti. Do estonské literatury vstoupila nová generace prozaiků (E. Vetemaa, A. Beekmanová, L. Prometová, M. Traat, J. Kross, V. Beekman, A. Valton, *1942, V. Luiková, *1946, J. Kaplinski, J. Udi, *1948), kteří většinou vyrůstali v podmínkách poválečného mírového života.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 23. 10. 2006
Autor: -red-