Erik Pardus

Biografie / Herectví

*2.2.1957 (Uherské Hradiště, Československo) – †10.5.2011 (Brno, Česká republika), český divadelní a filmový herec. Od dětství žil v Brně a svou uměleckou dráhu započal již v dětském věku, kdy jako dvanáctiletý debutoval před filmovou kamerou v dětské detektivce Mlčení mužů (1969). Následně vytvořil ještě několik dětských rolí, mj. si zahrál Jana v Moskalykově televizní adaptaci Babičky (ve filmu se naposledy objevil v roce 1977 v Mášově tragikomedii Proč nevěřit na zázraky). Na brněnské konzervatoři a poté na JAMU vystudoval herectví a po absolutoriu v roce 1982 získal angažmá v Divadle bratří Mrštíků (dnešní Městské divadlo Brno), v jehož souboru setrval až do předčasného konce svého života. Na jeho scéně se uplatnil jako výrazný charakterní herec, jenž bravurně zvládal komické i tragické role, kterých vytvořil více než stovku, mj. ve hrách Babička, Strakonický dudák, Dům se sedmi balkóny, Poprask na laguně, Něžný barbar, Lucerna, Revizor, Věc Makropulos, Višňový sad, Pension pro svobodné pány, Mam'zelle Nitouche, Manon Lescaut, Brouk v hlavě, Smrt obchodního cestujícího, Othello, My Fair Lady, Maryša, Naši furianti, Osudy dobrého vojáka Švejka, Divotvorný hrnec, Smrt Pavla I., V jámě lvové, Poprask na laguně, Jméno růže aj. Kromě divadla se uplatňoval v brněnském rozhlase, v dabingu a v televizi (často v pohádkách), kde si získal velkou popularitu jako strážmistr Zahálka v úspěšném seriálu Četnické humoresky. E. Pardus, jehož život předčasně ukončila těžká nemoc, patřil k významným osobnostem brněnského divadelnictví a za své herectví se dočkal i několika ocenění – mj. v roce 2008 získal Cenu Thálie a Cenu Alfréda Radoka (za rok 2007) za ztvárnění ruského cara Pavla I. v dramatu Smrt Pavla I. V témže roce se stal nejpopulárnějším hercem v divácké anketě Křídla. Jeho manželkou byla herečka Eva Gorčicová, s níž měl syna Jana. Vybraná filmografie: pokus o psychologickou detektivku pro děti Mlčení mužů (1969), dětská komedie Dospěláci můžou všechno (1969), televizní adaptace knihy Boženy Němcové Babička (1971), psychologicky laděná moralita pro děti Panter čeká v 17:30 (1971), středoškolská historka podle novely Karla Štorkána Rodeo (1972), na růžovo nalakovaný bizarní hudební snímek Romance za korunu (1975), pokus o nekonvenční pohled na konec druhé světové války Proč nevěřit na zázraky (1977), televizní seriál Konec dětských lásek (1980), bakalářská komedie Profesor Popelnice (1987), televizní pohádka o moudrém japonském soudci Rozsudky soudce Ooky (1988), televizní seriál podle skutečných kriminálních případů Dobrodružství kriminalistiky (1989), pohádka Král lenochů (1989), televizní film Honzík (1991), kriminální seriál Detektiv Martin Tomsa (1992), televizní seriál na téma emigrace Konec velkých prázdnin (1994), úspěšný televizní seriál úsměvně laděných kriminálních příběhů z 30. let minulého století Četnické humoresky (1997- 2001), komediálně laděný cyklus kriminálních příběhů z brněnského podsvětí Hříšní lidé města brněnského (1998), televizní seriál podle knih Miloslava Švandrlíka Černí baroni (2004), televizní pohádka O ševci Ondrovi a komtesce Jůlince (2005), klasická televizní pohádka Český Honza (2007), televizní romantická komedie Bekyně mniška (2008), komediální seriál Ošklivka Katka (2008), televizní pohádkový příběh Dům U Zlatého úsvitu (2009), televizní cyklus příběhů s tajemstvím podle povídek M. Švandrlíka Okno do hřbitova (2011).

Vytvořeno: 4. 9. 2006
Aktualizováno: 3. 7. 2012
Autor: -red-