erb

[Němčina], znak, znamení na štítě, označující v symbolické zkratce držitele erbu. Znamení ve štítovém poli tvoří heroldské kusy nebo obecná znamení, provedená heraldickými barvami a kovy. Erby vznikly v Evropě na přelomu 11. a 12. století v období křížových výprav k rozlišení šlechtických bojovníků a jejich družin. Ve 12. století se erby staly ve šlechtických rodech dědičnými (rodové erby). Od 13. – 14. století začaly erb užívat i města a veřejnoprávní korporace. Erby prvních evropských panovnických dynastií se většinou staly ve 12.–13. století státními znaky.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 17. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: heroldské kusy, tinktura.