epitel

Anatomie

[Řečtina], epithelium – tkáň složená z jedné nebo několika vrstev buněk ležících těsně vedle sebe, s nepatrným množstvím mezibuněčné hmoty. Podle prostorového uspořádání se rozlišuje: epitel plošný (např. pokožky), epitel trámčitý (například jaterní), epitel retikulární (například brzlíku). Podle funkce se rozeznává: epitel krycí (např. výstelka orgánových dutin a trubic), epitel žlázový (v žlázách endokrinních a exokrinních), epitel resorpční (např. v sliznici střeva), epitel respirační (např. v plicních váčcích), epitel smyslový (v oku, uchu), epitel zárodečný (např. v kanálcích varlete).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 5. 8. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: dysplazie, ependym, eroze, kůže, pokožka, sediment, tkáně, varle.