epištola

Náboženství

[Řečtina] v křesťanském písemnictví literární druh, který formou listu (dopisu) zpracováva některé konkrétní i obecnější otázky (věroučné, liturgické, morální). V období raného křesťanství byli adresáty epištol církevní sbory, jednotlivci nebo široká obec věřících. Podnětem k sepsání epištoly byly buď osobní pohnutky pisatelovy, nebo zprávy (dotazy) určené církevním sborům. Nový zákon obsahuje epištoly Pavlovy (listy z doby jeho misijní činnosti a věznění), pastorální (nesoucí pouze jméno apoštola Pavla) a obecné (určené všem církevním sborům).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 3. 4. 2005
Autor: -red-