energetismus

Filozofie

[Enegetyzmus, latina < řečtina], filozofická koncepce rozšířená mezi částí přírodovědců zejména koncem 19. a počátkem 20. století, vznikla v souvislosti s přestavbou fyzikálních představ o struktuře a vlastnostech hmoty. Stoupenci energetismu redukovali přírodní jevy na přeměny forem energie zbavené materiálního základu. W. Ostwald, E. Mach a jiní přírodovědci interpretovali přírodní vědy z hlediska energie a popírali přitom vědeckost atomistické teorie. Později pod vlivem úspěchů atomistiky museli však přiznat reálnou existencí atomů. Teorie energetismu byly obnoveny v méně systematické podobě také v souvislosti s novými poznatky jaderné fyziky a fyziky elementárních částic. Zejména objev defektu masy, možnost přeměny párových částic v pole a naopak byly vykládány jako možnost přeměny hmoty v energii a naopak. Tato energetická tvrzení se odvolávala na zákon vzájemného spojeni masy a energie, který byl interpretován jako zdůvodnění takové možnosti. Svými gnoseologickými kořeny tkví energetismus na jedné straně v úspěších energetické metody v přírodních vědách, na druhé straně má své kořeny v problémech teorie o struktuře hmoty. Jako filozofický směr se objevuje vždy tehdy, když před vědou vyvstává úkol proniknout do hlubší strukturální úrovně hmoty. Ostwaldův energetismus odrážel nerozhodnost vědeckého myšlení při hledání cest k poznání atomové struktury hmoty. Současný energetismus je vyvoláván obtížemi fyziky při poznávání struktury elementárních částic.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 31. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Gustave Le Bon, Wilhelm Ostwald.