Elisabeth Taylor

[Tejlor], Elizabeth (též Liz), *27.2.1932 (Hampstead, Londýn, Velká Británie) -†23.3.2011 (Los Angeles, Kalifornie, USA), celým jménem Elizabeth Rosemond Taylor, americká filmová a televizní herečka. Byla dcerou amerického obchodníka s uměním, který v Londýně provozoval galerii, a bývalé herečky. Těsně před válkou rodina přesídlila do Los Angeles a v roce 1942 se desetiletá Elizabeth poprvé objevila před kamerou v dnes již zapomenutém snímku Každou minutu se někdo narodí. Poté zazářila ve filmu Lassie se vrací a stala se dětskou hvězdou společnosti MGM, která s ní uzavřela dlouhodobou smlouvu, a konkurentkou další tehdejší dětské hvězdy Shirley Temple

. Na přelomu 40. a 50. let se úspěšně a bez jakéhokoliv hereckého vzdělání přehrála z dětských rolí do vážných psychologických postav a nastartovala dvě desetiletí mimořádně úspěšné kariéry. Na vrcholu slávy se ocitla díky hlavní roli v historickém velkofilmu a v té době nejdražším projektu filmové historie Kleopatra, za kterou jako první herečka dostala honorář milión dolarů. Své nejlepší výkony podala ve filmech Telefon Butterfield 8 (1960) a Kdo se bojí Virginie Woolfové (1966), za které získala Oscara

. V dalších letech její umělecká kariéra stagnovala a více než hereckými výkony poutala pozornost svými skandály, vztahy s muži, zdravotními problémy, potyčkami s alkoholem, depresemi a nadváhou, ale také jako vývojářka voňavek a parfémů. Účinkovala rovněž v řadě různých televizních filmů a seriálů, s rozpačitými výsledky se pokoušela o štěstí na Broadwayi (Lištičky, Intimní život). S nevalnými výsledky absolvovala i sedm manželství – poprvé se provdala za dědice hotelových sítí Nicka Hiltona (1950-1951), jejím druhým manželem byl anglický herec Michael Wilding (1952-1957), s nímž měla dva syny. Následovali producent Michael Todd (1957-1958), jenž zahynul při leteckém neštěstí, a zpěvák Eddie Fisher (1959-1964). Osudovým se jí stalo setkání s hercem Richardem Burtonem

, s nímž od roku 1964 prožila deset let bouřlivého manželství, narození dcery, desítku společných filmů, rozvod, nový sňatek a v roce 1976 definitivní rozchod. V letech 1976-1982 byla provdána za republikánského senátora Johna W. Warnera, jejím posledním manželem byl o mnoho let mladší stavební dělník Larry Fortensky (1991-1996). Během své kariéry se věnovala charitativní činnosti, zejména v souvislosti s AIDS, za což byla vyznamenána Humanitární cenou Jeana Hersholta (1992). Za celoživotní dílo obdržela Cenu Cecila B. DeMillea (1984), Cenu Amerického filmového institutu (1993), Cenu Cechu filmových herců (1997) a čestné členství v Britské akademii filmového a televizního umění (BAFTA, 1998). V posledních letech života trpěla řadou nemocí a prodělala několik operací (mj. odstranění mozkového nádoru). Na rozdíl od jiných hvězd nikdy nenapsala své paměti, ale je autorkou knihy Elizabeth radí: Jak zhubnout, být hezká a šťastná (1988).

Vybraná filmografie: komedie a herecký debut Každou minutu se někdo narodí (1942), adaptace románu Erika Knighta Lassie se vrací (1943), adaptace románu Charlotte Brontëové Jana Eyrová (1944), sentimentální drama podle poemy Alice D. Millerové Bílé útesy doverské (1944), příběh z dostihového prostředí podle románu O velkou cenu (1944), adaptace románu Louisy May Alcottové Malé ženy (1949), úspěšná komedie podle románu Edwarda Streetera Otec nevěsty (1950) a její volné pokračování Jak je těžké být dědečkem (1951), Oscarem oceněná adaptace románu Theodora Dreisera Americká tragédie pod názvem Místo na výsluní (1951), historické drama podle románu Henryka Sienkiewicze Quo vadis (1951), oceňovaný velkolepý epos podle románu Edny Ferberové Gigant (1956; též uváděno pod názvem Obr), romantické drama z občanské války Raintree County (1957; nominace na Oscara), adaptace dramatu Tennesseeho Williamse Kočka na rozpálené plechové střeše (1958; nominace na Oscara a na Cenu BAFTA), mysteriózní drama podle další Williamsovy hry Náhle minulého léta (1959; Zlatý glóbus, nominace na Oscara), drama Telefon Butterfield 8 (1960; Oscar, nominace na Zlatý glóbus), pseudohistorický výpravný velkofilm Kleopatra (1963), dramatický příběh kněze a výstřední intelektuálky Písečný ptáček (1965), drásavá studie partnerských vztahů podle dramatu Edwarda Albeeho Kdo se bojí Virginie Woolfové (1966; mj. Oscar, Cena BAFTA, nominace na Zlatý glóbus), adaptace komedie W. Shakespeara Zkrocení zlé ženy (1967; nominace na Cenu BAFTA), adaptace novely Carson McCullersové Páv se zlatým okem (1967), kontroverzní drama o bizarním vztahu dvou žen Tajný obřad (1968), historické drama Tisíc dnů s Annou (1969), drama milostného trojúhelníku Zee a spol. (1971; Donatellův David

), groteskní variace na faustovskou legendu Hammersmith je pryč (1972; Stříbrný medvěd na MFF v Berlíně), manželské melodrama Popeleční středa (1973; nominace na Zlatý glóbus), muzikálový pohádkový příběh Modrý pták (1976), muzikál Malá noční hudba (1977), politické drama Zimní zabíjení (1979), detektivka podle románu Agathy Christie Rozbité zrcadlo (1980), televizní adaptace hry T. Williamse Sladké ptáče mládí (1989), komedie o pravěké rodince Flinstoneovi (1994).