ekonomie matematická

Souhrn oblastí politickoekonomických, v nichž se používá matematiky, matematických modelů a matematické dedukce. Účelem použití matematiky v daném případě je hlubší poznání ekonomických jevů a procesů, než je možné tradičními metodami politické ekonomie. Ekonomie matematická zahrnuje zejména oblast makroekonomických modelů (statické modely národního důchodu), Harrodovy-Domarovy růstové modely, Walrasovy modely všeobecné ekonomické rovnováhy, modely hospodářského cyklu, modely nabídky a poptávky a produkční funkce. Neklade si za cíl bezprostřední použití matematických modelů pro výpočty s využitím údajů o reálných ekonomických jevech a procesech. Tím se odlišuje od ekonometrie i od operačního výzkumu, resp. ekonomicko-matematických metod. V reálných podmínkách je matematická ekonomie založena na ekonomicko-matemarických modelech, které zobrazují, obvykle pomocí systému algebraických rovnic a nerovností, reálné jevy a procesy v měřítku národního hospodářství (makromodely) nebo jednotlivých odvětví, oblastí výroby (lokální modely). Rozlišují se například modely korelační (regresívní), bilanční a modely optimalizace ekonomiky; používají se v nejrůznějších oborech plánovací činnosti, při sestavě prognóz vědeckotechnickho rozvoje a sociálně ekonomických procesů.