ekologická psychologie

Psychologie

Psychologie životního prostředí – psychologický obor vzniklý ve 2.poloviny 20.století v návaznosti na práce K.Lewina. Studuje vztahy mezi přirozeným a umělým (člověkem vytvořeným) prostředím, zpětné vlivy umělého prostředí na psychickou rovnováhu člověka, procesy vnímání životního prostředí, motivační vlivy struktur prostředí na jednání člověka, chování člověka v závislosti na vznikajících ekologických nerovnováhách ap. Analyzuje interakce člověka a prostředí v souřadnicích prospěšnosti a škodlivosti tzv. ekologického jednání. Poněvadž důraz je položen na prostředí (anglicky environment), jež svými vlivy působí na motivaci a rozhodování v mnoha sférách lidské činnosti, bývá někdy ekologická psychologie označována jako environmentální psychologie. Hlavními představiteli jsou J.Barker a W.H.Ittelson (*1920).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 30. 9. 2000
Autor: -red-