egopsychologie

Psychologie

Psychologie „já“ spekulativní psychologické směry dynamického (hlubinného) zaměření, orientované na studium motivace člověka analýzou jeho ega („já“). Je to součást dynamicky orientované psychoterapie, zabývající se funkcemi integrujícími osobnost v kontextu jáské struktury. Na rozdíl od klasické psychoanalýzy, která rozebírá pudová hnutí v jejich biologicky apriorní funkci, chápe egopsychologii člověka již jako více vědomou, sociální a zodpovědnou bytost. Proto se zabývá analýzou obran „já“ nejen proti pudům, ale i proti situačním kontextům vnějšího světa, funkcemi „já“ (poznávání, tvůrčí činnost) a vztahem jedince k sociálnímu okolí („objektní vztahy“). Studuje autonomní funkce vědomých psychických procesů, nekonfliktní oblasti „já“ a desexualizované (deagresívní) pohnutky vyplývající z konfliktů oblastí ega. Zatímco předmětem psychoanalýzy je studium neuróz, usiluje egopsychologie hlavně o vypracování psychoterapie psychóz. Hlavní představitelé A.Freudová (1895–1981) a E.H.Erikson (1902).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 1. 10. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: egotropismus, jáství.