Džammú a Kašmír

Členský stát na severu Indie v severozápadní Himálaji; 222 236 km², letní hlavní město Šrínagar, zimní hlavní město Džammú. Hornatý, těžko přístupný stát s horským pastevectvím, zemědělsky se obdělává asi 10 % půdy. Značné nerostné bohatství. – Ve 3.–2. tisíciletí př. n. l. neolitické osídlení, od 3. století př. n. l. součást Ašókovy říše (založil Šrínagar), v 1. století př. n. l. součást říše Šaků, od začátku n. l. do 3. století říše Kušánů, 4.–6. století nadvláda Guptovců. Od 7. století nezávislý stát ve 14. století založen sultanát; 1589 část dobyta Akbarem Velikým, 1622 zbytek dobyt Džahángírem. Od 1757 pod afghánskou nadvládou, 1819 obsazen sikhy z Paňdžábu. 1849 vytvořeno knížectví pod britskou kontrolou, 1931–1932 protifeudální rolnické povstání, 1946 rozsáhlá lidová vystoupení proti knížecí moci. Národně osvoboditelské hnutí vyvrcholilo po rozdělení Britské Indie na Indii a Pákistán (1947), mahárádža žádal nezávislost na Indii i Pákistánu. V říjnu 1947 napaden Pákistánem, část Kašmíru od té doby okupována (Baltistán, Gilgit, Hunza, Nagir) a tvoří tzv. Severní oblasti. Na menší části okupovaného území vytvořen tzv. Ázád Kašmír (Svobodný Kašmír) s loutkovou vládou; mahárádža požádal o vojenskou pomoc Indii a 26. 10. 1947 podepsal smlouvu o připojení Džammú a Kašmíru k Indii. 1965 pohraniční incident s Pákistánem, vyprovokovány náboženské nepokoje; roku 1972 byla stanovena linie příměří. Viz také kašmírská otázka