družstevnictví

Ekonomie

Sociálně ekonomické hnutí, které vzniklo v polovině 19. století ve Velké Británii, Francii a Německu jako forma svépomoci proti kapitalistickému vykořisťování a útlaku zakládáním společných podniků, družstev. Členové družstva jsou vlastníky i zákazníky, respektive zaměstnanci. Společenská ekonomická povaha družstev závisí na určujících společenských výrobních vztazích. Na jejich formování mělo vliv učení utopických socialistů 19. století, zejména R. Owena a F. M. Ch. Fouriera. Další etapou družstevního rozvoje byla teorie rochdaleských průkopníků (podle města Rochdale ve Velké Británii). Opírala se o některé názory utopistů, měla však základ i v revolučním hnutí chartistů. U rochdaleského hnutí převládala družstva spotřební (konzumní), která působila většinou ve městech. Vývoj československého družstevnictví. Počátky pokusů o združstevňování spadají do 40. let 19. století. V městečku Sobotišti na západním Slovensku se 1845 ustavil Gazdovský spolok jako úvěrní družstvo rolníků. Roku 1847 vznikl Potravní a úsporný spolek v Praze. Ve 2. polovině 19. století vznikají dělnická družstva propagovaná F. L. Chleborádem. C. Kampelík se stává iniciátorem zakládání vesnických úvěrních družstev. Vznik ČSR znamenal rozvoj družstev všeho druhu. Do čela mnoha družstev se dostalo pravicové reformistické vedení. KSČ prosazovala nutnost jednoty družstevnictví Levicově zaměřená družstva (pražská Včela, liberecký Vorwärts) zachovala věrnost zájmům dělnické třídy. Rolnické družstevnictví se dostalo do závislosti na agrárním kapitálu. Po únoru roku 1948 dochází ke sjednocení družstevnictví. Do popředí se dostala zemědělská výrobní družstva. Na úseku řemeslné výroby se vytvářel silný družstevní sektor – výrobní družstva. Některá družstevní odvětví přestala působit (družstva úvěrní zpracovatelská, skladištní).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 9. 8. 2006
Autor: -red-