doprava

Doprava

Záměrné a organizované přemístění věcí a osob uskutečňované dopravními prostředky po dopravních cestách. Odvětví národního hospodářství, které obstarává přepravu osob a nákladů. Nákladní doprava je podle Marxovy charakteristiky samostatným odvětvím materiální výroby, pokračováním hodnototvorného procesu. Nutná součást materiální výroby, která zvyšuje hodnotu přemísťovaných věcí o hodnotu společenské práce, vynaložené na jejich přemístění. Přeprava produktů na místo spotřeby umožňuje využíti jejich užitné hodnoty. Přepravu lidí zajišťuje osobní dopravu, která se jako výrobní služba včleňuje do nevýrobní sféry (představuje užitečný efekt). Doprava má velký význam nejen pro ekonomiku, ale i společenský a kulturní rozvoj společnosti (poznávání cizích zemí, rekreační cestování). Její stav a vývoj jsou podmíněny celkovým sociálně ekonomickým řádem společnosti. V podmínkách kapitalismu je doprava zaměřena především na dosahování zisku, projevují se v ní rozpory mezi majiteli a dělníky, ostrá konkurence mezi jednotlivými odvětvími i mezi jednotlivými dopravci. Doprava se člení podle předmětů dopravy na nákladní, osobní a dopravu zpráv, podle organizačního začlenění na veřejnou a závodovou, podle stupně společenské dělby práce na hromadnou, podnikovou a individuální, podle dopravních cest na po zemní, vzdušnou, vodní a mimoúrovňovou. Z hlediska stupně dosavadního vývoje se doprava dělí na železniční, silniční, vodní, leteckou, potrubní a městskou. Rozvoj dopravy se významě podílel na vzniku a vývoji lidské civilizace. Vodní a pozemní doprava se rozvinula již v nejstarších civilizacích Číny, Persie, Egypta, Řecka a Říma. K dopravě po vodních tocích se užívaly vory, k dopravě pozemní saně a vozy. Vynález kola se vyvinul z používání válcových kamenů a kmenů stromů při přesunu těžkých předmětů. Rozvoj dopravních prostředků je úzce spjat s vývojem směny a obchodu. Průmyslová revoluce znamenala i revoluci v dopravě. Tehdy se také doprava odděluje od ostatní výroby a stává se zvláštním odvětvím. Kapitalismus potřeboval především levnou dopravu nákladů. Po krátkém období koňských železnic nastoupila éra parních strojů. Roku 1825 byla ve Velké Británii zahájena doprava na první veřejné parní dráze na trati Stockton – Darlington. Ještě dříve byla zavedena paroplavba (1807). Budování železniční sítě je charakteristické pro evropské země 2. poloviny 19. století. Po 1. světové válce nastal rychlý rozvoj automobilové a letecké dopravy. V současnosti se preferuje rozvoj dopravních oborů, které mají nejnižší náklady na jednotku výkonu, při zajištění dalšího růstu objemu dopravních výkonů a zvyšování kvality dopravního procesu (zejména elektrizací a automatizací železniční dopravy).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 8. 8. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: městská doprava, služby.