difúzní povlak

Metalurgie

Hutnictví, povlak vytvořený difúzí některých prvků za zvýšené teploty do mřížky základního kovu. Difúze probíhá termickým rozkladem solí nanášeného prvku nebo žíháním předmětu v práškovité směsi povlakového kovu se solemi uvolňujícími reaktivní ionty (například ionty chloru) při teplotě 900–1100 °C. Podle prvku použitého pro difúzi se rozeznává: a) difúzní chromování (inchromování) – sycení povrchu chromem ve směsi práškovitého chromu s oxidem hlinitým a malým množstvím chloridu amonného, b) difúzní hliníkování – žíhání ve směsi feroaluminia, oxidu hlinitého a chloridu amonného, modifikovaný postup se označuje jako alumetování a kalorizování, c) difúzní zinkování žíhání předmětů se zinkovým prachem v rotačních bubnech asi při teplotě 400°C nebo v párách zinku v retortách při teplotě 870 °C, d) difúze jiných prvků, křemíku – difúzní křemíkování, boru – difúzní borování. K difúzním postupům patří i sycení povrchu uhlíkem – cementování, dusíkem – nitridování, současné sycení uhlíkem a dusíkem – nitrocementování a sírou – sulfidizace.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 24. 11. 2006
Autor: -red-