dermatologie

Lékařství, [řečtina], kožní lékařství – vědní obor zabývající se chorobami kůže, kožními projevy vnitřních nemocí a kosmetickými vadami. První zmínky o kožních onemocněních jsou známy již ze starověku. V egyptských papyrech (kolem roku 1700 až 1350 př.n.l.) jsou receptury proti svrabu, předpisy mastí, náplastí a způsob použití obkladů. Středověké lékařství, s výjimkou arabské školy ve Středozemí, přidalo málo znalostí. Začátky vědecké dermatologie spadají až do novověku. První učebnici (De morbis cuta neis, Choroby kůže) sepsal roku 1572 Hieronymus Mercurialis. 18. století přineslo začátky histologie kůže (M.Mlpighi, G. B.Morgagni, H.Boerhaave). Samostatným lékařským oborem se dermatologie stala až v 2. polovině 19. století. O rozvoj kožního lékařství se zasloužili v Rusku A.G.Polotěbnov, v Německu P.G.Unna, v Rakousku brněnský rodák F.Hebra, ve Francii A.E.Bazin, v Čechách V.Janovský a F.Šamberger, po 2. světové válce K.Gawalowski a K.Hübschmann.