deprese

Lékařství, depressio – citový stav charakterizovaný nadměrným smutkem, ztrátou jistoty a zájmů, pocitem méněcennosti, zpomaleným myšlením, lítostivostí, či úzkostností. Může být součástí neurózy, psychopatie nebo reakcí na skličující podnět nebo situaci (reaktivní deprese). Deprese vznikající zdánlivě bez příčiny bývaly dříve označovány jako endogenní deprese. Zvláštní kategorii tvoří tzv. deprese involuční, objevující se v podobě dlouhotrvající depresívní nálady v druhé polovině a na sklonku života jako důsledek celkového stárnutí. Těžké deprese mohou být doprovázeny bludy (obviňování se z řady vin, z odpovědnosti za konec světa apod.), které někdy mohou vést až k sebevraždě. Postižený trpí nechutenstvím, zácpou, ranní nespavostí atd. Původ deprese může být genetický i psychosociální. Při jejím hodnocení se zvažuje závažnost, přítomnost tělesných a psychotických příznaků. Deprese s významnými tělesnými příznaky jsou zařazovány k somatoformním poruchám. V léčbě bývají užívána psychofarmaka (antidepresiva), někdy elektrošoky, významný je podíl psychoterapie.