demiurg

Řemesla a technologie

[Řečtina], řemeslník, tvůrce. V Řecku byli mezi demiurgy počítáni i lékaři, hlasatelé, věštci. V Platónově Ústavě jsou demiurgové třetí skupinou vedle filozofů a válečníků a opatřují hmotné statky pro společnost. V antické filozofii se výraz demiurg změnil v idealistickou kategorii, označující tvůrčí úlohu nějaké ideální bytosti vzhledem k hmotnému světu. Tak u Filolaa se demiurg ztotožňuje s principem udržujícím podstatu věcí přes jejich proměnlivost, tedy s logem. Platón hovoří v dialogu Timaios o demiurgovi jako o stvořiteli světa a tvůrci světového řádu z chaotické prahmoty. Někteří novoplatonikové však demiurga staví mezi transcendentálního boha a hmotný svět jako druhého boha, tvůrce hmotného světa a původce všeho dění, neboť dokonalost prvého boha se neslučuje s přímým stykem s hmotou. Středověká teologie vykládala demiurga monoteisticky a spiritualisticky jako tvůrce světa z ničeho, který má na svět vlastnický nárok a může s ním zacházet podle své libostí. Člověk je vůči němu vázán naprostou poslušností. Později idealistická filozofie užívala pojem demiurg pro označení ideálního prapočátku, tvořícího svět.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 12. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: geomoroi.