dělo

Vojenství

Dělostřelecká palná zbraň určená k umlčování a ničení živé síly, bojových prostředků a obranných objektů protivníka na velké vzdálenosti. Z fyzikálního hlediska jde o zbraň, v níž se energie proudových plynů, vzniklá hořením prachové náplně v uzavřeném prostoru, přeměňuje v pohybovou energii střely. Hlavní části soudobých děl tvoří hlaveň, lafeta a mířidla. Podle technických a balistických vlastností se dělo dělí na kanóny a houfnice. Jejich modifikací jsou kanónové houfnice. Podle způsobu pohybu může být dělo tažené (motorizované, hipomobilní) nebo samohybné (samojízdné). Podle bojového určení se rozlišují děla polní, pěchotní, horská, pobřežní, protitanková, protiletadlová, pevnostní, lodní, tanková ap. Podle způsobu utlumení zpětného rázu při výstřelu se rozlišují děla se skluznou hlavicí a bezzákluzová.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 23. 9. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: hlaveň, houfnice, kanón, kanonáda, moždíř, náboj, polní děla, salva, švihovka.