David Cronenberg

*15.3.1943 (Toronto, Kanada), kanadský filmový tvůrce – režisér, scenárista, producent, kameraman, střihač a herec. Pochází z ateistické židovské rodiny. O film se zajímal již během studií na University of Toronto, kde se věnoval nejprve biochemii a později anglické literatuře. Byl spoluzakladatelem nezávislého filmového sdružení Toronto Film Co-op (mj. se na něm podílel i známý režisér Ivan Reitman

) a s minimálními prostředky natočil své první celovečerní filmy Stereo a Zločiny budoucnosti, v nichž poprvé uplatnil svou zálibu ve sci-fi hororech, která až na výjimky prostupuje celou jeho excentrickou tvorbou, pro niž jsou příznačné bizarní nápady a orientace na temné stránky lidské psýchy (zejména otázky identity hrdinů), jež zobrazuje s pozoruhodnou přesvědčivostí a nebývalou výtvarnou odpudivostí. Na počátku 70. let pracoval na několika seriálech v kanadské televizi, poté se opět vrátil ke svým oblíbeným hororům, jež postupně zbavoval prvoplánového nánosu šokujících obrazů ve prospěch psychologické propracovanosti a jimiž si získal pověst kultovního tvůrce. Na přelomu 80. a 90. let režíroval reklamní spoty a některé epizody televizních seriálů Pátek třináctého a Váhy spravedlnosti. Od té doby dává přednost tvůrčí nezávislosti, své originální filmy většinou natáčí se stálými spolupracovníky, mezi něž patří jeho starší sestra, kostymérka Denise Cronenbergová, kameraman Peter Suschitzky a skladatel Howard Shore. Za své filmy získal zcela mimořádné množství amerických i evropských filmových cen (mj. osmkrát kanadskou výroční cenu Genie), přičemž k nejvíce ceněným filmům patří z hororové linie vybočující Příliš dokonalá podoba (mj. Velká cena na MFF v Avoriazu, Cena losangeleských filmových kritiků za režii), Nahý oběd (mj. Ceny Národní společnosti filmových kritiků za scénář a režii) a Crash (Zvláštní cena poroty na MFF v Cannes).

Vybraná filmografie (scénář + režie, není-li uvedeno jinak): autorský celovečerní debut o skupině mladých lidí, podrobených pokusům s telepatií, Stereo (1969, + kamera, střih a produkce), sci-fi o bizarní genetické katastrofě Zločiny budoucnosti (1970, + kamera, střih a produkce), horor o vědci, který vyvine parazita, měnícího napadené lidi v sexuální maniaky, Mrazení (1975, + herec), drama ženy, žijící z krve svých milenců, Zuřívá (1976), horor o matce, která z potlačovaného vzteku rodí zrůdné vraždící potomky, Mláďata (1979), úspěšný sci-fi thriller o lidech, kteří se dokážou napojit na nervový systém jiných lidí, Scanners (1980), příběh muže, který se dostává do vlivu halucinogenního televizního vysílání, Videodrom (1982), adaptace románu Stephena Kinga

o učiteli, jenž po autonehodě získá schopnost číst lidské osudy, Mrtvá zóna (1983), remake klasického hororu podle povídky George Langelaana Moucha (1986), mistrovský bizarní psychothriller o morální a fyzické dezintegraci k nerozeznání podobných dvojčat – gynekologů Příliš dokonalá podoba (1988; mj. Velká cena na MFF v Avoriazu, Cena losangeleských filmových kritiků za režii), volný přepis románu Williama S. Burroughse

Nahý oběd (1991; mj. Ceny Národní společnosti filmových kritiků za scénář a režii), milostné drama podle hry Davida Henryho Hwanga M. Butterfly (1993, pouze režie), sarkastická černá komedie Zemřít pro (1995, pouze herec), drsný erotický thriller podle románu J. G. Ballarda Crash (1996, + produkce; Zvláštní cena poroty na MFF v Cannes; pozn: nezaměňovat s filmem Crash Paula Haggise z roku 2004), kriminální thriller podle knihy Michaela Palmera Smrtící léčba (1996, pouze herec), sci-fi o návrhářce virtuálních her, polapené uvnitř jednoho ze svých výtvorů, eXistenZ (1999, + podíl na produkci), komorní psychologické drama na téma schizofrenie podle stejnojmenného románu Patricka McGratha Pavouk (2002), kriminální thriller s psychologickými prvky Dějiny násilí (2005).