clarendonské konstituce

Dokument vydaný anglickým králem Jindřichem II.

v Clarendonu u Salisbury

(1164). Panovník se v něm pokusil vymezit vztah mezi církví a státem. Nejspornějším bodem těchto 16 návrhů bylo nárokování práva soudit na královských dvorech duchovní, které již předtím shledal vinnými církevní soud. Církevní představitelé v čele s arcibiskupem Thomasem Becketem

považovali tento krok za vměšování do vnitřních záležitostí církve. Po zavraždění Becketa (roku 1170) učinil Jindřich II. duchovním ústupek, díky němuž mohli kněží obvinění ze zločinu odmítnout soud u světského soudního dvora. Roku 1174 panovník konstituce odvolal definitivně.