Čínské občanské války

Vojenství

Série občanských válek z let 1924–1927, 1928–1936, 1946–1949. 1. občanská válka byla ve znamení společného boje Kuomintangu a Komunistické strany Číny za sjednocení země proti jednotlivým velitelům vojska, kteří si uzurpovali moc a Čínu fakticky rozdělili na několik částí. Sjezd Kuomintangu v lednu 1924 přijal do strany KS Číny, která si ovšem zachovala vlastní organizační strukturu. Souběžně bylo zformováno vojsko Kuomintangu, Národně revoluční armáda (NRA), která již v říjnu 1924 potlačila tzv. povstání papírových tygrů v Kantonu. Kantonská vláda se pak 1.7.1925 prohlásila za čínskou národní vládu. NRA současně vedla úspěšné operace proti jižním militaristům (tzv. Východní pochody). Na jaře 1926 národní vláda již kontrolovala tři provincie v jižní Číně. Rozkol mezi Kuomintangem a KS Číny, se stal akutním, když velitel NRA Čankajšek zbavil v březnu 1926 v Kantonu komunisty funkcí ve vládě, armádě a Kuomintangu. Jen tzv. Severní pochod v červenci 1926 zabránil otevřenému konfliktu. NRA dobyla další tři provincie a po povstání v Šanghaji obsadila bez odporu i toto město. Zde 12.4.1927 provedl Čankajšek převrat a 18.4. téhož roku přeložil sídlo své vlády do bývalého hlavního města Nankingu. Další tažení proti militaristům na severu země zahájil 7.4.1928. Skončilo úspěšně již 8.6.1928 dobytím Pekingu. Čankajšek tak dosáhl formálního sjednocení země a 10.10.1928 vyhlásil v Nankingu vytvoření své národní vlády, která byla uznána západními mocnostmi a přijata do Společnosti národů. Přetrvávající faktická roztříštěnost země a slabost ústřední vlády umožnily Komunistické straně Číny, aby se reorganizovala a na jihu země vytvořila tzv. ústřední revoluční základnu. Nově vybudovaná strana se rozhodla postavit se na odpor režimu pod vedením Čankajška. V čele Komunistické strany stál Mao Ce-tung. Ke konci roku 1930 se komunistická organizace dostala pod silný tlak čankajškových vojsk. Armády o síle více než 500000 mužů doplněné o letectvo a další soudobé moderní zbraně obklíčily základní tábor komunistické strany. Plán pomáhali utvořit němečtí poradci, kteří byli vedeni generálem Hansem von Seecktem. Díky tzv. Velkému pochodu, přesunu čínské Rudé armády na severovýchod země, bylo zachráněno jádro armády a s ní základní komunistická organizace. Na severovýchodě, vytvořili komunisté svoji novou základnu. V průběhu roku 1936 čankajškova armáda začala blokádu oblasti. Okolnosti donutily obě znepřátelené strany hledat kompromis. Do Číny totiž začalo expandovat Japonské císařství. Komunistická strana se dohodla s Čankajškem na příměří, které dohodl jeden z pozdějších významných členu vedení komunistické strany, Čou En-laj. Příměří trvalo mezi lety 1937–1945. Po ukončení 2. světové války se rozpory mezi dosavadními spojenci v Číně znovu rozhořely. Neúspěšně dopadl i pokus amerického generála George Marshalla, který se pokusil obě znesmířené strany sjednotit. Třetí občanská válka oficiálně vypukla 30.6.1946. V polovině srpna vyhlásil Mao Ce-tung všeobecnou mobilizaci a o měsíc později hlavní komunistický vyjednavač Čou En-laj Nanking. Kuominatng se v první fázi pokusil obsadit hlavní centra komunistické moci, což se mu z velké části podařilo. Komunistická agitace měla za následek, že venkov stál za Maem. Komunistická Lidová osvobozenecká armáda (LOA) byla v prvních fázích v defenzivě, ale od roku 1947 přebírala strategickou iniciativu. Čankajškův režim začínal ztrácet morální, ale hlavně ekonomický kredit. Rozhodující bitvou se stal střet na řece Chuaj-che (7.11.1948 až 10.1.1949), kdy Kuomintang ztratil jádro své armády. Závěrečná fáze občanské války začala 21.4.1949, kdy komunistická vojska obsadila jižní a západní části Číny. 1.10.1949 byla vyhlášena Čínská lidová republika, zbytky kuomintangské armády pod vedením Čangajška se stáhly na ostrov Taiwan, kde vyhlásili Čínskou republiku. Občanská válka však skončila až v dubnu roku 1950, kdy komunisté obsadili ostrov Chaj-nan.

Vytvořeno: 5. 11. 2008
Aktualizováno: 5. 11. 2008
Autor: -VS-