chromatografie

Fyzika / Chemie

[Řečtina], chemicko-fyzikální způsob analytického nebo preparativního dělení směsí plynných látek nebo látek v kapalných roztocích mezi 2 fáze (stacionární a mobilní). Podle separačního principu je chromatografie absorpční, rozdělovací, měničová (na ionexech), popřípadě založená na síťovém efektu (viz gelová filtrace). Podle uspořádání stacionární fáze se rozlišuje chromatografie sloupcová (kolonová) a plošná (papírová, tenkovrstvá). Při eluční chromatografii se směs dělených látek nanese na začátek stacionární fáze (například silikagel v koloně nebo okraj papíru) a vymývá (eluuje) se mobilní fází (rozpouštědlem). Složky směsi se rozpouštějí a postupují vrstvou stacionární fáze různou rychlostí, poněvadž s ní interagují v nestejné míře, takže se rozdělí do izolovaných zón. Chromatografie je velmi selektivní a citlivá a uplatňuje se při analýze velmi složitých směsí anorganických i organických látek.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 8. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: izolace, pík, Richard Laurence Millington Synge, Stanford Moore.