cévní svazky

Botanika

fasciculi fibrovasales – provazcovité pruhy vodivého pletiva rostlin, často vyztužené pletivem zpevňovacím; spolu s příčnými spojkami tvoří vodivou soustavu (vaskularizaci) cévnatých rostlin, jež slouží k transportu vody s rozpuštěnými minerálními látkami a asimilátů. Cévní svazky se skládají z části dřevní (xylém, hadrom) a z části lýkové (floém, leptom). Základními vodivými drahami v dřevní (vazální) části jsou cévy, v lýkové (kribrální) části sítkovice. Podle vzájemné polohy xylému a floému se rozlišují čtyři typy cévních svazků: kolaterální (bočné), bikolaterální (dvojbočné), koncentrické (soustředné) a radiální (paprsčité). Prvotní cévní svazky vznikají dělením a rozlišením buněk prokambia. Otevřené cévní svazky, vyskytující se ve stoncích většiny dvouděložných a nahosemenných rostlin, mají mezi dřevní a lýkovou částí dělivé pletivo kambium, které spolu s mezisvazkovým kambiem produkuje druhotné dřevo a druhotné lýko, čímž dochází k druhotnému tloustnutí stonku. V uzavřených cévních svazcích, které se vyskytují u nižších cévnatých a jednoděložných rostlin, kambium chybí a tyto rostliny druhotně netloustnou.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 2. 9. 2002
Autor: -red-

Odkazující hesla: parazitismus rostlin, vodivé dráhy.