cech

[Němčina], organizace řemeslníků ve městě v období feudalismu. Funkcí cechu byla ochrana příslušníků zpravidla téhož řemesla před konkurencí, řízení nákupu surovin a odbytu výrobků. Cechy však současně hájily zájmy mistrů proti tovaryšům a dohlížely na jakost výrobků. Z těchto funkcí vyrůstaly i jejich politické zájmy uvnitř jednotlivých měst. Cechy se podílely na vnitřních bojích ve městech 13.–15. století, zejména v Itálii a v Německu, kde zastávaly zájmy řemeslníků proti obchodnickému patriciátu. – V českých zemích jsou cechy doloženy od posledních desetiletí 13. století, na Slovensku od začátku 14. století, rozkvětu dosáhly zvláště v 15. století Po potlačení protihabsburského povstání 1547 byly cechy jako korporace, mající uvnitř měst značný politický vliv, zrušeny, ale nedlouho potom znovu obnoveny. Kolem poloviny 18. století byly omezovány a v období průmyslové revoluce pozbývaly na významu. Formálně zrušeny v Čechách 1859, na Slovensku 1872.