Botswana
Státy / Afrika / V Africe
Stát v Africe.
Rozloha: 581730 km2.
Počet obyvatel: 1448 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 2,5 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1966).
Správní členění: 11 distriktů.
Hlavní město: Gaborone 157 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Francistown 76, Serowe 47, Selebi-Pikwe 42.
Nejvyšší hory: Otse Mt. 1489 m, Tsodilo 1375 m.
Významné řeky: Okavango 1820 km, Limpopo 1600 km, Cuando/Chobe 1400 km.
Hlavní etnické skupiny: bantuští Tswanové (Bečuánci) 76%, Mašonové 12%, Křováci 3,5%, Hotentoti 3%.
Průměrný přírůstek obyr.: 2,0% (1991–1996).
Úřední jazyky: angličtina, tswana.
Gramotnost: 70%.
Náboženství: animisté 49%, protestanti 29%, afr. křesťané 12%, římští katolíci 9%.
Měna: 1 puls (BWP) = 100 thebe.
Hospodářství: rozvíjí se zemědělství, významná těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 2800 USD.
Území dnešní Botswany bylo původně osídleno Khoiny, které od konce 16. století začali vytlačovat Bečuánci (Tswanové). První evropští cestovatelé sem dorazili na počátku 19. století. Po objevení ložisek zlata roku 1867 následovala expanze Búrů z Transvaalu a mezikmenové násilnosti. Vládce Tswanů Khama III. proto požádal o pomoc Británii, která v roce 1885 v zemi zřídila protektorát. Ve stejné době se jižní část země stala korunní kolonií, roku 1895 byla tato oblast připojena ke Kapské kolonii. Britové chtěli Bečuánsko původně včlenit do Jihoafrické unie, což nebylo uskutečněno kvůli tamní politice apartheidu. V roce 1966 byla Botswaně udělena nezávislost, prvním prezidentem se stal sir Seretse Khama. Od získání samostatnosti zde vládne Botswanská demokratická strana. V současnosti stojí v čele státu prezident Festus Gontebanye Mogae. Nejvyšší prioritou jeho vlády je boj s HIV/AIDS, neboť Botswana patří k zemím nejvíce zasaženým touto nemocí.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
15. 11. 2020
Autor: mim
Odkazující hesla: Bečuánci, Britská jižní Afrika, Festus Gontebanye Mogae, Gaborone, Kalahari, Limpopo, Molepolole.
