Bosna a Hercegovina

Stát v Evropě.
Rozloha: 51129 km².
Počet obyvatel: 3366 tis. (1998).
Hustota z/kmnění: 66 obyv./km².
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1992).
Správní členění: 2 federativní jednotky.
Hlavní město: Sarajevo 416 tis obyv..
Jiná města: Banja Luka, Zenica, Tuzla, Mostar.
Nejvyšší hora: Maglić 2387 m.
Významné řeky: Sova 940 km, Drino 346 km, Bosna 308 km.
Hlavní etnické skupiny: Muslimové, Srbové, Chorvati.
Úřední jazyky: bosenština, srbština, chorvatština.
Gramotnost: 86%.
Náboženství: muslimové 40%, pravoslavní 30%, římští katolíci 15%.
Měna: 1 bosenský dinár (BHD) = 100 para.
Hospodářství: průmysl, zemědělství.

Území dnešní Bosny a Hercegoviny bylo původně součástí římské provincie Ilyricum, v 6.–7. století jej obsadily slovanské kmeny. Už ve středověku byly Bosna a Hercegovina vyhraněnými územními celky. Bosna byla součástí Chorvatska, ve 14. století nakrátko získala nezávislost. Během 15. století obě území obsadila Osmanská říše

. Roku 1875 se Bosňané úspěšně vzbouřili proti turecké nadvládě. V roce 1878 se Bosna stala protektorátem Rakouska-Uherska, roku 1908 ji tato velmoc anektovala. Po první světové válce byly Bosna a Hercegovina připojeny k Srbsku (součást Království Srbů, Chorvatů a Slovinců), po druhé světové válce tvořily jednu ze svazových republik v rámci Jugoslávie. V roce 1992 vyhlásil stát nezávislost. Konflikty mezi etnickými a náboženskými skupinami přerostly brzo poté v občanskou válku charakterizovanou terorem a etnickými čistkami. Mírová smlouva byla uzavřena roku 1995. V současnosti stojí v čele státu tříčlenné Předsednictvo Bosny a Hercegoviny, ve kterém jsou zastoupeni Bosňané (Sulejman Tihić), Srbové (Borislav Paravac) a Chorvati (Ivo Miro Jović).