Bosna a Hercegovina
Státy / Evropa / V Evropě
Stát v Evropě.
Rozloha: 51129 km2.
Počet obyvatel: 3366 tis. (1998).
Hustota z/kmnění: 66 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1992).
Správní členění: 2 federativní jednotky.
Hlavní město: Sarajevo 416 tis obyv..
Jiná města: Banja Luka, Zenica, Tuzla, Mostar.
Nejvyšší hora: Maglić 2387 m.
Významné řeky: Sova 940 km, Drino 346 km, Bosna 308 km.
Hlavní etnické skupiny: Muslimové, Srbové, Chorvati.
Úřední jazyky: bosenština, srbština, chorvatština.
Gramotnost: 86%.
Náboženství: muslimové 40%, pravoslavní 30%, římští katolíci 15%.
Měna: 1 bosenský dinár (BHD) = 100 para.
Hospodářství: průmysl, zemědělství.
Území dnešní Bosny a Hercegoviny bylo původně součástí římské provincie Ilyricum, v 6.–7. století jej obsadily slovanské kmeny. Už ve středověku byly Bosna a Hercegovina vyhraněnými územními celky. Bosna byla součástí Chorvatska, ve 14. století nakrátko získala nezávislost. Během 15. století obě území obsadila Osmanská říše. Roku 1875 se Bosňané úspěšně vzbouřili proti turecké nadvládě. V roce 1878 se Bosna stala protektorátem Rakouska-Uherska, roku 1908 ji tato velmoc anektovala. Po první světové válce byly Bosna a Hercegovina připojeny k Srbsku (součást Království Srbů, Chorvatů a Slovinců), po druhé světové válce tvořily jednu ze svazových republik v rámci Jugoslávie. V roce 1992 vyhlásil stát nezávislost. Konflikty mezi etnickými a náboženskými skupinami přerostly brzo poté v občanskou válku charakterizovanou terorem a etnickými čistkami. Mírová smlouva byla uzavřena roku 1995. V současnosti stojí v čele státu tříčlenné Předsednictvo Bosny a Hercegoviny, ve kterém jsou zastoupeni Bosňané (Sulejman Tihić), Srbové (Borislav Paravac) a Chorvati (Ivo Miro Jović).
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
15. 11. 2020
Autor: mim
Odkazující hesla: Alija Izetbegovič, Balkán, Bihač, Bosna, Ilidža, Lukavac, Radovan Karadžić, Sarajevo, Trebišnica, Una, Vrbas.
