Znakový jazyk

Minuta s encyklopedií - 10. 12. 2007

V zápiscích italského filozofa a mnicha františkánského řádu Bonaventury, který žil ve 13. století, je zmínka o prstové abecedě vytvořené pro potřeby mnichů, kteří se zavázali trvalým mlčením. Pro výuku neslyšících používal tento způsob komunikace Španěl Pedro de León v polovině 16. století. V roce 1620 byla sepsána kniha o metodě a prstové abecedě na jednu ruku Manuela Ramireze de Carrion, který vyučoval neslyšícího syna španělského místokrále. Jako otec neslyšících bývá nazýván francouzský kněz Abbé l´Epée, jenž vypracoval metodu vyučování neslyšících a roku 1776 vydal první knihu o znacích a prstové abecedě. Připravoval také další učitele, kteří jeho metodu šířili dále, jako například jeho žák Laurent Cler, který se zasloužil o její rozšíření na americký kontinent. Mezi nejstarší školská zařízení pro neslyšící u nás patří pražská smíchovská škola, kde se znakový jazyk učil již od roku 1786.

Autor: -JH-