Výzkum vesmíru

Minuta s encyklopedií - 03. 12. 2007

V roce 1903 publikoval ruský matematik a vynálezce Konstantin Eduardovič Ciolkovskij studii o výzkumu vesmíru reaktivními přístroji, v níž vyslovil přesvědčení, že do vesmíru je třeba cestovat za pomoci raketového pohonu, a nespoléhat na letadla. Rakety známé již několik staletí byly do té doby využívány výhradně pro vojenské účely, případně jako zábavná pyrotechnika. Raketové motory se až koncem padesátých let 20. století staly natolik výkonnými, že umožnily uniknout přitažlivosti Země a cestovat do jiných částí sluneční soustavy. Roku 1957 bylo na oběžnou dráhu vypuštěno první umělé kosmické těleso Sputnik 1. O čtyři roky později se stal Jurij Gagarin prvním člověkem ve vesmíru a roku 1969 stanuli první lidé na Měsíci. Pilotované kosmické lety ovšem tvoří jen malé procento výzkumu vesmíru. Důležitou činnost provádějí především automatické sondy, které poskytují snímky z mnoha míst známého vesmíru.

Autor: -JH-