Příjmení
Minuta s encyklopedií - 29. 04. 2006
Úředně platná dědičná jména začala vznikat pravděpodobně v 10. století ve Francii, později v Anglii a Skotsku. V Německu se první příjmení objevovala sice už ve 13. století, bývala ale nahodilá a ani v polovině 15. století se ještě nedědila. U nás se rozšířila příjmení mezi 14. a 18. stoletím nejprve u šlechty, pak i u měšťanů a svobodných sedláků. Od roku 1780 je u nás dědičnost a neměnnost příjmení patentem císaře Josefa II. uzákoněna. Původ příjmení je v přezdívkách, o čemž svědčí i fakt, že ještě dlouho po době husitské bylo mezi křestní jméno a zárodek příjmení vkládáno slovo „řečený“. Příjmení nejčastěji vznikala z křestních jmen otce nebo matky, jiná podle vlastností, profese, původu, bydliště a podobně. Velkou skupinu u nás užívaných příjmení tvoří také příjmení převzatá z jiných jazyků, zejména z němčiny.
Autor: -JH-