Leden v pranostikách

Minuta s encyklopedií - 21. 05. 2007

Leden má v pranostikách významné postavení, neboť zahajuje nový kalendářní rok. Nebylo tomu tak však odjakživa, neboť římský rok, který začínal březnem, měl pouze 10 měsíců. Teprve až roku 154 př. n. l. se počátek konzulátu přesunul ze dne 15. března na 1. leden. Svůj latinský název získal leden na počest boha Januse, boha počátku dne a všeho dění, a termín „januarius“ pak s menšími obměnami převzala většina evropských jazyků. Český „leden“ poukazuje na skutečnost, že přírodu v tomto období poutá led. Většina pranostik při mrazivém lednu předpokládá obvyklý průběh počasí v dalších měsících a tím i dobrou úrodu, například slovy „je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější“. Teplý leden je naopak považován za předzvěst budoucí neúrody, a tak se říká, že „je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu“.

Sdílet:

Autor: -JH-