Koledování

Minuta s encyklopedií - 18. 07. 2006



Staročeský zvyk obcházet se zpěvem a v průvodu obydlí a v každém popřát do nového roku zdar v hospodářství i v životě má své kořeny nejspíše v rituálních zpěvech na počest boha Saturna – v tzv. saturnáliích. Tyto pohanské zvyky ale křesťanská církev nahrazovala modlitbami a mší a lidové koledy tak byly ve 14. století vystřídány církevními vánočními písněmi o Kristově narození. Nejdříve latinskými, později v národním jazyce. Koledování zůstalo jen jako lidový zvyk a chudším sloužilo i jako možnost přilepšit si, neboť koledníci byli za svůj zpěv i za přání, které bylo považováno za dobrou věštbu, vítáni a obdarováváni. Koledování se nevázalo jen k jedinému večeru, ale probíhalo po celé období mezi Štědrým dnem a svátkem Tří králů. Nejčastěji ovšem koledníci chodili na Štěpána a na Nový rok.

Sdílet: Facebook Twitter

Autor: -JH-