bitva u Lützenu

Vojenství

Klíčové ozbrojené střetnutí třicetileté války (1632). Po nerozhodné bitvě u Fürthu zamířil Valdštejn v čele císařské armády do Saska, aby pustošením země přinutil saského kurfiřta ukončit spojenectví se švédským králem Gustavem II. Adolfem. Švédové (11200 pěšáků, 5100 jezdců, 60 děl) se však nečekaně přesunuli na sever a 16.11.1632 se střetli s císařskými silami (9600 pěšáků, 5400 jezdců, 21 děl). Gustav II. Adolf v boji padl, císařský polní maršál hrabě von Pappenheim podlehl těžkým zraněním následujícího dne. Velení protestantské armády převzal vévoda Bernhard Sasko-Výmarský, Švédové rozhořčení královou smrtí pak bojovali ještě dlouho do noci. Valdštejn obdržel čerstvé posily, přesto se stáhl k Halle a později do Čech. V poslední bitvě své kariéry ztratil 3000 mužů a všechna děla, Švédové přišli o 1500 padlých. Síly nasazené u Lützenu nebyly nijak velké, přesto měl výsledek bitvy klíčový význam pro další průběh konfliktu.

Vytvořeno: 13. 6. 2008
Aktualizováno: 13. 6. 2008
Autor: mim

Odkazující hesla: bitva u Budyšína, Lützen.