bitva u Actia

Rozhodující námořní bitva římské občanské války (31 př.n.l.), v níž se střetla Octavianova

flotila se spojeným loďstvem Antonia

a egyptské panovnice Kleopatry VII.

Město Actium na stejnojmenném mysu u pobřeží severozápadního Řecka sloužilo Marku Antoniovi a Kleopatře jako základna. Bezprostřední příčinou bitvy bylo rozdělení východních římských území Antoniem mezi jeho děti a Kleopatru. Senát poté Antonia veřejně odsoudil a egyptské královně vyhlásil válku. Bitva se uskutečnila 2.9., kdy se Octavianově flotile (mající téměř dvojnásobnou přesilu) podařilo zablokovat nepřítele v zálivu. Antoniova flotila poté vyplula na moře a pokusila se Octaviana zatlačit, její velké lodě však byly napadány a vyřazovány z boje menšími a rychlejšími Octavianovými plavidly. Kleopatřiny lodě se boje prakticky nezúčastnily, propluly středem bojiště a zamířily k Peloponésu. Překvapený Antonius na malé lodi pronikl linií nepřátelských plavidel, dohonil Kleopatru a přesedl na její loď. Následujícího roku se Octavianovy síly 1.8. vylodily v Egyptě. Antoniova armáda se v důsledku dezercí rozpadla, Marcus Antonius spáchal sebevraždu. Po neúspěšných vyjednáváních s Octavianem tak učinila i Kleopatra. Octavianovo vítězství v občanské válce znamenalo počátek nové epochy římských dějin – císařství.